Na jaře vyrazil Lanýž s kamarády na prezentaci za studena extrahovaného kafe, jinak řečeno Cold brew. Když jsem tam šla, vůbec jsem netušila, co nějaký cold brew je. Prezentovaný nápoj v lahvičce mi navíc chutnal jako starý lógr, který si naředíte vodou. Plochý, bez výrazné chuti a na můj vkus překvapivě i dost kyselý. Proti gustu nic a někomu to určitě chutnalo, ale lanýží jazýček nezaplesal ani náhodou a na cold brew jsem na nějakou dobu zase zapomněla. Moje druhé setkání s cold brew proběhlo na festivalu Pohoda v Trenčíně a bylo o poznání veselejší – káva byla osvěžující, ne moc kyselá a ve vedrech, která tam panovala, úplně skvěle povzbudila.
Mám kávu moc ráda a neumím si bez ní představit lanýží existenci, ikdyž žádnej barista nejsem ani z daleka. Ale doma v paneláku je poslední dny průměrná teplota jak v rovníkové Africe a horké kafe nemůžu ani vidět. Tak jsem si řekla, že si zkusím vyrobit cold brew. Kafe a chlad, ideální kominace.
Návodů a receptů je hrozně moc, já jsem si prošla několik a řekla jsem si, že se v tom zas tak moc rýpat nebudu, na to je horko. Základem je dobrý kafe, samozřejmě. Použila jsem Etiopskou Etiopie Sidamo, která mi chutná. Mimo kvalitní kávy už pak nepotřebujete vlastně nic zvláštního – 2 nádoby (konev nebo džbán nebo tak něco), fólii na zakrytí, studenou převařenou vodu, kávové filtry a led. Níže je, co jsem s tím vyrobila.
INDEX LENOSTI: líný, ale trpělivý lanýž. Příprava 10 – 15h.